Martin Půhončí z Předmostí:
· Narodil se kolem roku 1575.
· Svá studia začal v Olomouci.
· V r. 1589 umírá Jan Žídek (otec Martina Půhončího) a zanechává sirotky Martina, Melichara a Jana. Martinovo pokračování studia je hrazeno ze zděděného podílu ze statku.
· Martin již za studijních let zavrhuje rodové jméno „Žídek“ a přisvojuje si jméno „Půhončí“.
· V r. 1596 studuje ve Vlaších (Itálie), o rok později v Praze.
· Po ukončení studií kolem r. 1597 se stává duchodovým písařem na Mírově.
· V r. 1603 vstoupí do prvního manželství s Markétou, dcerou Buriana Slováka z Koběrčic.
· V r. 1601 nechává postavit boží muka na Mírově (viz. obr.4.). Jako školený a schopný úředník se stává oblíbencem kardinála Dietrichsteina a ten mu svěřuje stále důležitější úkoly: v r. 1615 je jmenován komisařem s úkolem dát do pořádku na biskupských statcích sirotčí počty, v r. 1617 odváděl na Dietrichsteinův rozkaz chropyňské panství novým nájemcům.
· Ve službách kardinála Ditrichsteina bohatne, splácí dluhy po svém otci a navíc v r. 1608 kupuje střední mlýn v Mohelnici.
· Za zásluhy ve službě mu je 13. června 1616 udělen predikát „z Předmostí“ spolu s děleným erbem se dvěma gryfy s korunkou proti sobě ve skoku a na třech pahorcích stojícími (viz. obr.1.). Plnohodnotné povýšení do šlechtického stavu se dočká až v roce 1624, ze kterého je doložena i úprava erbu při které byl levý gryf nahrazen v horním poli lilií a v dolním dvěma šikmými pruhy (viz. obr.3.).
· Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 podporuje kardinála Dietrichsteina při rekatolizaci Moravy na úřadě kvartýr-komisaře nasavského regimentu.
· V roce 1623 Martin Půhončí získává od kardinála Dietrichsteina darem uprázdněné léno Skaličku.
· V roce 1625 byl kardinálem Martin Půhončí dokonce jmenován regentem všech biskupských a dietrichšteinských statků (ve jmenovacím dekretu je označen jako „…urozený Martin Půhončí z Předmostí a na Skaličce…“).
· V roce 1627 byl jmenován členem komise vyšetřující vzpouru v Hranicích na Moravě, výsledkem činnosti které byla krvavá exekuce nad vůdci vzbouřenců.
· V r. 1627 mu umírá první manželka Markéta, vzápětí, o rok později, si bere Ludmilu, vdovu po Beneši Pražmovi z Bílkova, rozenou Piklarkou z Grodic.
· V roce 1630 je jmenován císařským radou.
· Kromě Skaličky se stal drželem dvora Edelhof u Mohelnice, Lipníka a Helfštýna (od r. 1622), Drahotuše, Hranice, Lešné u Valašského Meziříčí (od 1628) a Količína.
· O vánocích roku 1637 Martin Půhončí umírá na Skaličce.
· K významným potomkům Martina Půhončího z Předmostí patřil syn Vavřinec Martin Půhončí z Předmostí, který údajně jako hejtman bránil hrad Mírov proti švédům, pravnučka Anna Barbora Půhončí z Předmostí, náhrobek které lze dodnes spatřit v předsíni kostela v Lošticích (obr.8.). Poslední zmínku tohoto rodu nacházíme v roce 1710, kdy lze v bratislavském rukopisu nalézt erb Antonína Václava Půhončího z Předmostí, hejtmana rakouského pluku, který tehdy přispěl částkou 4 zlatých zdejšímu františkánskému konventu na klášterní kapli a oltář Loretánské Panny Marie. Později zmínky o rodu Půhončích z Předmostí nenacházíme.

Obr.5.: Kardinál Dietrichstein