V přehledu níže naleznete všechny majitele a léníky Skaličky, o nichž jsme se při našem historickém pátrání dozvěděli. Bohužel platí, že čím více se vracíme do minulosti, tím skromnější údaje o Skaličce nacházíme. Z tohoto důvodu v tabulce chybí některé letopočty i jména léníků, kteří nám tak pravděpodobně navždy zůstanou utajeni.
Velké poděkování patří našemu kamarádovi a místopředesdovi Heraldické společnosti v Praze, Ing. Petru Kropáčkovi, který historii Skaličky v roce 2020 komplexně zpracoval a ze které jsme na těchto webových stránkách čerpali.
Kamil Pilka a Patrik Petrík
PŘEHLED MAJITELŮ
| Roky od – do | Jméno majitele | Poznámka |
|---|---|---|
| 1273 – 1380 | V nejstarším období, kdy chybí o Skaličce podrobnější zprávy, nejsou pochopitelně známa ani jména konkrétních leníků. Jako majitele Skaličky lze tedy uvést samotné olomoucké biskupy, kterých se na biskupském stolci v letech 1273-1380 vystřídalo 9 – viz. Olomoučtí biskupové druhé poloviny 13. a ve 14.století | první zmínka o osadě Skalička v privilegiu olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburku pro mohelnickou rychtu |
| 1380 – 1389 | Ganzar ze Závořic / z Kolšova | první známý leník na Skaličce |
| 1389 – 1436 | Jan Kepina ze Zvole | |
| 1436 – 1477 | Jindřich z Žeranovic, Ondřej ze Skaličky, Jan z Petřvaldu | zde nejsou zcela vyjasněny vztahy mezi leníky, pravděpodobně byli v příbuzenském vztahu |
| 1457 – 1565 | Až na výjimky leníci neznámí – uvádíme zde proto Olomoučtí biskupové v poslední čtvrtině 15. a první polovině 16. století | |
| 1477 – ? | Jan z Rudkovce | není známa délka držby statku, ani ke kterému rodu vlastník patřil |
| ? – ? | Petr z Maletína | není známa délka držby statku, ani ke kterému rodu vlastník patřil |
| ? – ? | Vavřín Starústka z Poličky | |
| 1554 – 1560 | Petr ze Zierotina a Zikmund ze Zierotina | |
| 1560 – 1573 | Rod Skálů z Kolínce: Tomáš a po něm Jan | za manželku měl od r. 1563 Kunku Drahanovskou z Pěnčína |
| 1573 – 1617 | Rod Drahanovských z Pěnčína na Vranové: Brikcí a po něm Kryštof, jeho syn | |
| 1617 – 1623 | František z Dietrichsteina | léno spadlo na olomouckého biskupa Dritichštejna |
| 1623 – 1637 | Martin Půhončí z Předmostí | |
| 1637 – 1639 | biskup Jan XVI. Plateis z Plattensteina biskup Leopold I. Vilém z Habsburgu | léno spadlo na olomouckého biskupa Jana XVI. Plateis z Plattensteina, kterého nedlouho poté vystřídal Leopold I. Vilém z Habsburgu |
| 1639 – 1649 | Lorenc de Conforto | |
| 1649 – 1651 | Jan Kaltschmied von Eisenberg | |
| 1651 – 1722 | Rod Hnátků z Weggefurthu: Václav Vilém, po něm Karel Václav, následovali Jan Adam, Václav Vilém a Karel Josef a nakonec Jan Adam | |
| 1722 – 1724 | biskup Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu | léno spadlo na olomouckého biskupa Schrattenbacha |
| 1724 – 1746 | Rod Bartodějských z Bartoděj: nejprve všichni bratři Karel, Jan Ignác, František a Michal Leopold a po roce 1730 již pouze Jan | |
| 1746 – 1782 | Rod Schorschů z Marderfeldu: nejprve Josef Baltazar a po něm jeho syn, Jan Josef | |
| 1782 – 1785 | Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee, 1. olomoucký arcibiskup | léno spadlo na olomouckého arcibiskupa Colloredo-Waldsee |
| 1785 – 1863 | Rod Chorynských z Ledské | Skaličku v r. 1785 koupili od olomouckého arcibiskupa Colloredo-Waldsee V roce v r. 1874 byla Skalička definitivně vyčleněna z lénního systému a stává se majetkem rodiny Chorynských |
| 1891 – 1891 | Gustav Muller | |
| 1891 – 1897 | Karel a Ludmila Rosy | Do podoby skaličského statku zasáhl velkostatkář a nadporučík c.k. armády v záloze Karel Rösy. Ten zřejmě nechal v bezprostředním okolí zámku postavit do dnešní doby částečně zachovalé hospodářské budovy, které z jižní strany uzavřeli hospodářský dvůr velkostatku. |
| 1897 – 1907 | Rudolf a Marie Smekalovi | |
| 1907 – 1908 | Jan a Františka Láskovi | |
| 1908 – 1912 | František a Zdenka Hrubí | |
| 1912 – 1914 | Josef a Marie Dočkalovi | |
| 1914 – 1950 | Cyril a Marie Knobovi | Zámek společně se souvisejícími pozemky (k zámku patřilo cca 49 hektarů půdy) získal stavební inženýr Cyril Knob z Olomouce. Provedl několik menších stavebních úprav a jím připravovaná rozsáhlejší přestavba se však již v důsledku celospolečenských změn neuskutečnila. |
| 1950 – 1995 | ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR | Po roce 1948 byl majetek rodiny Knobů za pohnutých okolností zestátněn. Konfiskovaný zámek s okolními budovami se pak stal majetkem místního JZD. Budova zámku sloužila jako kanceláře, ubytovna pro učně a sklad. Zanedbaná údržba i nevhodný způsob využití způsobili postupnou devastaci objektu. |
| 1995 – 2003 | Adéla Knobová | Po restituci v devadesátých letech 20. století byl objekt vrácen vnučce původního majitele |
| 2003 – | Kamil Pilka a Patrik Petrík | V roce 2003 zámek a okolní pozemky byly prodány, přičemž noví vlastnící Patrik Petrík a Kamil Pilka za spolupráce s detašovaným pracovištěm Národního památkového ústavu v Šumperku provedli jeho celkovou rekonstrukci. |