Výstava na Skaličce
V sobotu 10. září 2011 se na zámku Skalička uskutečnila vernisáž výstavy FRAGILE — výstava pro Lily výtvarníka, básníka a vydavatele Aleše Kauera. Výstava byla uvedena ve večerním čase, od 21.00 hodin, což celé události dodalo osobitou, komorní a lehce tajemnou atmosféru.
Výstava FRAGILE byla autorskou instalací, v níž se propojovala kresba, objekt, poezie a osobní příběh. Podle autorova textu stály u jejího vzniku dva důležité podněty: narození jeho neteře Lilye a návrat do Zábřehu — do místa, kde podle vlastních slov poprvé „zahořel pro barvu, tvar a rytmus“.
Kresby z cyklu FRAGILE nebyly pojaty jako samostatné obrazy izolované od prostoru, ale jako práce spojené s objektem. Jednotlivé kresby a objekty spolu podle autora „vzájemně hovoří a doplňují se“. Výstava tak nebyla jen přehlídkou výtvarných prací, ale spíše prostorovou instalací, v níž se návštěvník pohyboval mezi náznaky, symboly a křehkými stopami osobního prožitku.
Důležitým tématem výstavy byla právě křehkost — nejen jako estetická kvalita, ale také jako stav zranitelnosti, proměny a živého napětí. Aleš Kauer ve svém textu zmiňuje, že k zachycení křehkosti pro něj bylo nutné přiznat i „náznak destrukce“. Proto pracoval s materiály, které jsou samy o sobě lehké, zranitelné a téměř odhmotněné: s ulitami, suchými travami, keři a kořeny. Tyto přírodní prvky se staly metaforou křehkosti a autor je přirovnával ke strukturám vlásečnic, tepen, vlasů nebo vrásčité lidské kůže.
Výrazným prvkem instalace byla také práce s barvou. Autorův text uvádí, že jediná použitá barva v tomto cyklu představovala krev — „výtrysk života“ a inspiraci životem. Výstava tak spojovala jemnost a zranitelnost s velmi silným životním impulzem. V zámeckém prostředí Skaličky získala tato kombinace další vrstvu: křehké přírodní materiály, kresby a objekty vstoupily do dialogu s historickým prostorem a jeho vlastní pamětí.
Součástí výstavy byl také autorský katalog, připravený speciálně pro tuto příležitost v limitované edici 20 kusů.
Výstava FRAGILE — výstava pro Lily přinesla na zámek Skalička velmi osobní a zároveň vrstevnatý projekt. Nebyla pouze výstavou obrazů, ale instalací, která propojovala křehkost přírodních materiálů, kresbu, tělesnost, symboliku krve a intimní rodinný impuls spojený s narozením dítěte.
V kontextu zámeckého prostoru šlo o jednu z těch akcí, které rozšiřovaly podobu zdejšího programu směrem k současnému umění, autorské instalaci a osobní výpovědi. Kauerův návrat do Zábřehu, označený samotným autorem jako návrat na „místo činu“, dodal výstavě silný místní rozměr: nešlo jen o vystavení hotových prací, ale také o symbolické propojení autora s krajinou a městem, kde se formoval jeho vztah k barvě, tvaru a rytmu.
Večerní vernisáž na zámku Skalička tak nabídla setkání s tvorbou, která byla jemná, zranitelná, ale současně velmi intenzivní. FRAGILE připomnělo, že křehkost nemusí znamenat slabost — může být také prostorem, v němž vzniká citlivost, paměť, vztah a životní energie.
Aleš Kauer
Aleš Kauer je výtvarník, básník, vydavatel a iniciátor básnických večerů a performancí. Jeho tvorba dlouhodobě propojuje výtvarné umění, poezii, autorské knihy, ediční práci a kulturní aktivity. Významně se podílel na řadě publikací spojených se šumperským regionem a prostřednictvím své práce se věnoval také mapování a připomínání básníků tohoto kraje.
Jako vydavatel stál za básnickými almanachy Krásný vrch a Proti pohybu korouhve, sbírkou Střepy Petra M. Vosáhla, textem Zprávy tísňové Jiřího Brože, poémou Jiřího Suchého Černá vzducholoď, bibliofiliemi Aldebaran Pavla Petra a Ti samí chlapci, připravenou k pětasedmdesátinám Jiřího Kuběny. Vydal také několik výtvarně-básnických leporel, například Slova rybích kůstek nebo Jinoch jitřenka vyšívaná projde tvým jablíčkem, a další publikace spojené s poezií pod hlavičkou nakladatelství Adolescent.
Vedle výtvarné a vydavatelské činnosti se Aleš Kauer věnoval také vlastní básnické tvorbě. Do roku 2011 vydal čtyři básnické sbírky: Reliéf Atlantiku nesluší suchozemcům — elegie z roku 2007, Atrium z roku 2009, Emo Book z roku 2011 a výbor Dynamika s harmonickou opojností, rovněž z roku 2011.
V době výstavy žil v Jihlavě.
