Kaltschmidt z Eisenbergu

Erb Jana Kaltschmidta z Eisenbergu z roku 1646:

Rod Kaltschmidtů (na Skaličce 1649 – 1651):

  • Kaltschmidtové byli původně bavorským měšťanským rodem, který později přesídlil do rakouských a českých zemí. Georg Kaltschmidt měšťan v Memmingenu obdržel erbovní list již 25.3.1541. Do Georgova potomstva patřil také výše zmíněný Jan Kaltschmidt (+1662), který završil společenský vzestup rodu až po prodeji Skaličky.
  • Roku 1659 byl povýšen nejprve do říšského a vzápětí do českého panského stavu. Jan měl z manželství s Barborou Nagelovou 2 dcery a 2 syny Jana ml. a Michala. Michal sídlil na Loučce, kde nechal postavit zámek, ale zemřel bezdětný. Všechny moravské statky tak přešli na Jana ml. (+1682).
  • Z manželství s Marií Terezií Lebetmannovou z Weissenhofu měl Jan ml. syna Otto Ferdinanda (+1761), který roku 1693 prodal Dřevohostice a v roce 1720 Loučku.
  • Roku 1720 se Otto Ferdinand stal přísedícím olomouckého biskupského soudu.
  • Z manželství se Sidonií Chorynskou z Ledské měl celkem 5 synů: Otto Ferdinanda ml., Wolfganga Františka, který byl hejtmanem znojemského kraje, Františka, Antona a Jana Nepomuka.
  • Jan Nepomuk (+1792) byl pak posledním svobodným pánem Kaltschmidtem z Eisenbergu po meči. Z manželství s Marií Annou z Dubaille měl totiž jedinou dceru Marii Annu Kaltschmidtovou z Eisenbergu, která se provdala za Jana svobodného pána Forgatsche. Rodové sídlo panství Choryň po smrti Jana Nepomuka převzal jeho zeť.

Jan/Johan Kaltschmied z Eisenbergu

  • Doktor práv Jan Kaltschmidt byl do říšského šlechtického stavu povýšen již v roce 1633. Spolu se šlechtickým titulem obdržel také predikát „z Eisenbergu“ a polepšený „mluvící“ erb (obsahující ocelovou/Eis tyč a horu/Berg).
  • Roku 1640 byl ve Vídni jmenován skutečným dvorským radou. Později byl radou a kancléřem u dvora arcivévody Leopolda Viléma, biskupa štrasburského, pasovského, olomouckého a halberstadtského. Arcivévodou byl vysílán na politické a diplomatické mise. Ve službách Leopolda I. Viléma se velmi osvědčil a odměnou mu bylo další povýšení.
  • Roku 1646 získal český inkolát v rytířském stavu a polepšení erbu. Následně roku 1649 získal Skaličku a koupil Dřevohostice.
  • Roku 1653 obdržel také Choryni a Loučku u Valašského Meziříčí.
  • Skaličku ale Jan Kaltschmidt držel jen velmi krátce, již roku 1651 ji prodal Václavu Vilému Hnátkovi z Wegfurtu.