Popis erbu výše: V červeném štítu je vlaštovka přirozených barev mající hrdlo prostřelené zlatou střelou. Na štítu je kolčí přilba s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je vlaštovka jako ve štítu.

Tomáš Skála z Kolince

• Tomáš Skála z Kolince získal Skaličku přibližně po roce 1560 od Zikmunda z Zierotina.
• Tomáš Skála patřil mezi novoštítnou moravskou šlechtu.
• Erb a predikát „z Kolince“ spolu s povýšením do vladyckého stavu Tomáš obdržel až roku 1551.
• Tomáš Skála z Kolince byl pak i s dětmi v roce 1554 přijat na Moravě do rytířského stavu.
• K roku 1563 se jako Tomášova manželka připomíná Kunka Drahanovská z Pěnčína.
• Tomášův dědic Jan Skála z Kolince pak roku 1573 postoupil Skaličku Brikcímu Drahanovskému z Pěnčína.

Šimon Skála z Kolince

• Další osudy rodu nejsou známy, ale roku 1608 byl stejný přídomek a velmi podobný erb udělen Šimonovi Skálovi, což ukazuje na pravděpodobný společný původ s držiteli Skaličky. Šimon Skála pocházel sice z Klatov, ale udělený přídomek odkazuje právě na Klatovům blízký Kolinec. Tento přídomek by pak ukazoval i na český původ majitelů Skaličky.
• Šimon byl významným učencem své doby. Studoval na univerzitě v Praze, roku 1589 dosáhl bakalářského a roku 1593 magisterského titulu.
• V roce 1595 se stal univerzitním profesorem a roku 1599 nastoupil na místo děkana artistické fakulty pražské univerzity.
• Po vydání Rudolfova majestátu (1609) se Šimon zapojil do společenského dění a spolu s Martinem Bacháčkem z Nauměřic, Janem Kampanem a Kryštofem Mathebaem byl pozván k poradám o zřízení české církve a k sepsání katechismu podle české konfese.
• Mistr Šimon měl komplikovanou povahu a ve vzpomínkách současníků byl popisován jako nejhádavější profesor, který často vyvolával roztržky s kolegy i studenty. Neměl pochopení ani pro reformu univerzity a vystupoval i proti zrušení povinného celibátu profesorů.
• Šimon Skála z Kolince zemřel v roce 1617 v Praze a byl pochován v Betlémské kapli.