Popis vladyckého erbu výše: Štít je červeno-černě polcen. V patě štítu je stříbrné trojvrší, na němž stojí 2 přivrácení korunovaní zlatí gryfové, kteří mezi sebou drží stříbrnou lilii. Přilba kolčí s černo-zlatou a červeno-stříbrnou točenicí nese v klenotu otevřená křídla, mezi nimiž je stříbrná lilie. Pravé křídlo je děleno zlato-černě a levé stříbrno-červeně. Pokryvadla vpravo černo-zlatá a vlevo červeno-stříbrná.

Popis povýšeného, šlechtického erbu výše: Štít je polcen a vpravo dělen. Vpravo nahoře je v červeném poli stříbrná zlatě přepásaná lilie. Vpravo dole jsou na červeném poli 2 kosmá stříbrná břevna. Vlevo na černém poli zlatý korunovaný gryf s červeným jazykem, stojící na stříbrném trojvrší. Přilba turnajská s korunkou nese v klenotu otevřená křídla, mezi nimiž je vinařský nůž se zlatou střenkou. Pravé křídlo je děleno červeno-stříbrně a levé zlato-černě. Pokryvadla vpravo černo-zlatá a vlevo červeno-stříbrná.

Rod Půhončích z Předmostí (na Skaličce 1623 – 1637):

• „Půhončí“ = původně příslušník privilegovaného selského stavu zajišťující doručování žalob, neboli „půhonů“ obžalovaným u zemského práva. Půhončí byli osvobozeni od robot, všech poplatků a daní.
• Předmostí = jméno osady u Přerova
• R. 1374 – první zmínka o rodu „Půhončích z Předmostí“ (v r. 1374 poprvé zmiňován Vach Půhončí z Předmostí a v r. 1375 Adam Půhončí z Předmostí).
• Novoštítná rodina (tj. rod, který získal svůj šlechtický titul po Bíle Hoře) žijící na Moravě.

Martin Půhončí z Předmostí

• Narodil se kolem roku 1575.
• Svá studia začal v Olomouci.
• V r. 1589 umírá Jan Žídek (otec Martina Půhončího) a zanechává sirotky Martina, Melichara a Jana. Martinovo pokračování studia je hrazeno ze zděděného podílu ze statku.
• Martin již za studijních let zavrhuje rodové jméno „Žídek“ a přisvojuje si jméno „Půhončí“.
• V r. 1596 studuje ve Vlaších (Itálie), o rok později v Praze.
• Po ukončení studií kolem r. 1597 se stává duchodovým písařem na Mírově.
• V r. 1603 vstoupí do prvního manželství s Markétou, dcerou Buriana Slováka z Koběrčic.
• V r. 1601 nechává postavit boží muka na Mírově (viz. fotografie níže).

• Martin Půhončí je školený a schopný úředník se stává oblíbencem kardinála Dietrichsteina a ten mu svěřuje stále důležitější úkoly: v r. 1615 je jmenován komisařem s úkolem dát do pořádku na biskupských statcích sirotčí počty, v r. 1617 odváděl na Dietrichsteinův rozkaz chropyňské panství novým nájemcům.
• Ve službách kardinála Ditrichsteina bohatne, splácí dluhy po svém otci a navíc v r. 1608 kupuje střední mlýn v Mohelnici.
• Za zásluhy ve službě mu je 13. června 1616 udělen predikát „z Předmostí“ spolu s děleným erbem se dvěma gryfy s korunkou proti sobě ve skoku a na třech pahorcích stojícími (viz. první erb shora)
• Plnohodnotné povýšení do šlechtického stavu se dočká až v roce 1624, ze kterého je doložena i úprava erbu při které byl levý gryf nahrazen v horním poli lilií a v dolním dvěma šikmými pruhy (viz. druhý erb).

• Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 podporuje kardinála Dietrichsteina při rekatolizaci Moravy na úřadě kvartýr-komisaře nasavského regimentu.
• V roce 1623 Martin Půhončí získává od kardinála Dietrichsteina darem uprázdněné léno Skaličku.
• V roce 1625 byl kardinálem Martin Půhončí dokonce jmenován regentem všech biskupských a dietrichšteinských statků (ve jmenovacím dekretu je označen jako „…urozený Martin Půhončí z Předmostí a na Skaličce…“).

• V roce 1627 byl Matin Půhončí jmenován členem komise vyšetřující vzpouru v Hranicích na Moravě, výsledkem činnosti které byla krvavá exekuce nad vůdci vzbouřenců.
• V r. 1627 mu umírá první manželka Markéta, vzápětí, o rok později, si bere Ludmilu, vdovu po Beneši Pražmovi z Bílkova, rozenou Piklarkou z Grodic.
• V roce 1630 je jmenován císařským radou.
• Kromě Skaličky se stal drželem dvora Edelhof u Mohelnice, Lipníka a Helfštýna (od r. 1622), Drahotuše, Hranice, Lešné u Valašského Meziříčí (od 1628) a Količína.
• O vánocích roku 1637 Martin Půhončí umírá na Skaličce.
• Po jeho smrti skaličské léno přešlo na dva roky zpět na olomouckého biskupa. Jím se po smrti kardinála Dietrichsteina v roce 1636 stal Jan XVI. Platejs z Platenštejna, který byl ale záhy vystřídán členem panovnického domu Leopoldem I. Vilémem Habsburským.

Potomci Martina Půhončího z Předmostí

• K významným potomkům Martina Půhončího z Předmostí patřil syn Vavřinec Martin Půhončí z Předmostí, který údajně jako hejtman bránil hrad Mírov proti švédům, pravnučka Anna Barbora Půhončí z Předmostí, náhrobek které lze dodnes spatřit v předsíni kostela v Lošticích (viz. fotografie níže).

• Poslední zmínku tohoto rodu nacházíme v roce 1710, kdy lze v bratislavském rukopisu nalézt erb Antonína Václava Půhončího z Předmostí, hejtmana rakouského pluku, který tehdy přispěl částkou 4 zlatých zdejšímu františkánskému konventu na klášterní kapli a oltář Loretánské Panny Marie. Později se zmínky o rodu Půhončích z Předmostí ztrácí.