Jindřich z Žeranovic, Ondřej ze Skaličky, Jan z Petřvaldu

Erb Ondřeje ze Skaličky
Erb Jindřicha z Žeranovic, Jana s Petřvaldu

Jindřich z Žeranovic, Ondřej ze Skaličky, Jan z Petřvaldu (celkem na Skaličce 1436 – 1477):

  • Není známo, jak dlouho po roce 1436 Jindřich ze Žeranovic Skaličku vlastnil, ale již roku 1443 ves patřila Ondřeji ze Skaličky a jeho bratrovi.
  • Víme také, že v roce 1477 ji další majitel Jan z Petřvaldu postoupil Janu z Rudkovce.
  • O Skaličce a jejich majitelích v předmětné době chybí podrobnější informace, ale přídomky uvedených majitelů ukazují na možný společný původ respektive příbuzenské vazby zdejších leníků. Starý moravský rytířský rod píšící se podle statků v okolí Lipníka „z Petř(i)valdu, ze Žeranovic a z Tupce“ se připomínal od poloviny 14. století. Na (Velkém) Petřvaldě se jako první připomínali bratři Petr a Pavel, kteří se psali i ze Žeranovic. V roce 1382 pak přikoupili zboží Zdislavice. Petr ze Žeranovic měl s manželkou Cecílií syny Jiřího a Jindřicha a dcery Annu a Markétu. Bratři Jiří a Jindřich se roku 1402 psali podle biskupského lenního statku z Petřvaldu a poté co spolu s otcem koupili statek Tupec, tak se psali i podle něj . Je možné, že k jejich potomstvu patřil i Jindřich ze Žeranovic vlastnící Skaličku od roku 1436. V letech 1455 až 1463 se jako vlastník manského dvora ve Skaličce uvádí Ondřej ze Skaličky, který pak se svým bratrem držel celou ves Skaličku. Ondřej byl v roce 1465 ženat s Annou a v tomto období byl často připomínán u manských soudů . Příbuzenské vazby předchozích majitelů Skaličky na Jana z Petřvaldu, který v roce 1477 prodal zdejší léno Janovi z Rudkovce, nejsou známy. Nicméně jako poslední z rodu rytířů z Petřvaldu/z Tupce se připomínal také jistý Jan. Tento Jan držel roku 1480 statek v Dolním Újezdě a žil ještě v roce 1503.
  • Na možný společný původ výše uvedených majitelů Skaličky ukazuje i stejné erbovní znamení. „Svěrček“ nebo dvojitý hák byl někdy nazýván také vlčí udicí. Jednalo se ve skutečnosti o zbraň, která byla vrhána pod nepřátelské koně, aby jim poranila nohy a znemožnila jízdu. V heraldice bývá zobrazována v podobě připomínající písmeno „N“, nebo „Z“. Někdy bývá spojovací příčka zobrazována také uprostřed prohnutá do půlkruhu, nebo je doplněna o kroužek, na který se hák zavěšoval.