Popis erbu výše: Ve stříbrném štítu je černý mlýnský kámen. Na štítu je hrncová přilba s černo-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je 8 (4,4) rostoucích odvrácených stříbrných psích hlav s krky ve dvou řadách.

Kepina ze Zvole (na Skaličce 1389-1436):

• Od roku 1389 patřila Skalička Kuneši ze Zvole, přičemž není jasné, v jakém příbuzenském vztahu byl Kuneš k dalšímu známému vlastníkovi Skaličky Janu (st.) Kepinovi ze Zvole. Ten držel kromě Skaličky spolu se svým bratrem Václavem i biskupské léno Jiříkovice.
• Václav byl purkrabím na Plumlově a než v roce 1417 zemřel, měl z manželství s Eliškou z Dubčan několik dětí.
• Jan Kepina zemřel záhy po bratru Václavovi někdy před rokem 1420 nejspíš bez potomstva, protože Jiříkovice pak spadly zpět do vlastnictví olomouckého biskupa.
• O strýcovo dědictví, konkrétně Jiříkovice, se však přihlásili Václavovi děti prostřednictvím svého příbuzného Jana (ml.? Kepiny) ze Zvole, který pro sebe požadoval samotnou Skaličku. Dědictví jim bylo nakonec přiznáno a tak Skaličku Jan Kepina ml. držel až do roku 1436, kdy jej pustil dalšímu leníkovi.
• Rod pak pokračoval jedním z Václavových dětí Janem (nejml.? Kepinou) ze Zvole, který zděděné Jiříkovice v roce 1447 prodal a před rokem 1449 získal Třebovice na Opavsku. Jeho potomstvo se pak připomínalo zejména ve Slezsku, ale bratři Jan a Hynek Kepinové ze Zvole drželi ještě v letech 1480-1485 Podolí na Moravě.
• Hynek se pak na Šilheřovicích ve Slezsku připomínal do roku 1495.
• Jako poslední byla zmiňována sestra Jana a Hynka Kateřina (Kepinová) ze Zvole, která byla v letech 1498-1513 provdaná za Mikuláše z Bludovic.
• Podle jména „Kepina“ (snad správněji s nosovkou „Kenpina“) rod nejspíš pocházel ze Slezska, přičemž jej nelze zaměňovat s několika jinými šlechtickými rody píšícími se také „ze Zvole“. Rozdílný původ dokládá zejména odlišné znamení ve štítu Kepinů. Podle dochovaných pečetí je znamení popisováno jako mlýnské kolo. Nicméně jeho neobvyklá podoba s protáhlým středovým úchytem uprostřed, by mohla ukazovat spíše na mlýnský kámen a společný původ se slezským rodem Zvolkovských (Zwolkowski) sídlícím v Olešnickém knížectví. (Erb Zvolkovských s mlýnským kamenem se v polštině nazývá „paprzyca“ (kypřice), což je právě onen typicky tvarovaný středový úchyt mlýnského kamene.)