Popis erbu výše: Štít je čtvrcen s červeným srdečním štítem se stříbrným břevnem. V 1. a 4. červeném poli je 6 (4 nahoře a 2 dole) stříbrných kuželů. Ve 2. a 3. zlatém poli je černá orlice s červenou zbrojí a se zlatou hvězdou na prsou. Na štítu je vpravo mitra a vlevo knížecí koruna. Za štítem jsou zkříženy kosmo berla a šikmo meč.

Leopold I. Vilém (na Skaličce 1637 – 1639):

• Leopold I. Vilém se narodil roku 1614 jako druhý syn budoucího českého krále a římského císaře Ferdinanda II. a jeho ženy Marie Anny Bavorské. Mladším synům byla obvykle předurčena buď církevní anebo vojenská kariéra. Leopold Vilém byl nepříliš obvyklou výjimkou, protože zkombinoval obě možnosti.
• Již roku 1625 se stal biskupem pasovským a štrasburským.
• Od roku 1627 byl také biskupem halberstadtským.
• V letech 1629-1635 byl dokonce i nominálním arcibiskupem magdeburským.
• Po nátlaku jeho staršího bratra Ferdinanda III. na olomouckou kapitulu byl roku 1638 zvolen i biskupem olomouckým.
• Roku 1641 se stal velmistrem Řádu německých rytířů, jehož členem byl od svých 11 let.
• Roku 1655 završil sbírku biskupských titulů, když byl zvolen i biskupem vratislavských. Přestože byl pateronásobným biskupem a velmistrem rytířského řádu, nebyl na biskupa nikdy vysvěcen. Správu jednotlivých diecézí, včetně té olomoucké, za něj vykonávali administrátoři. Sám se věnoval vojenské kariéře.
• V letech 1640-1642 byl vrchním velitelem císařské armády. Po počátečních úspěších v bojích se švédským vojskem v Čechách a ve Slezsku se karta obrátila. Olomouc byl Švédy dobyt roku 1642, stejně jako řádový hrad Sovinec a biskupská rezidence v Kroměříži.
• Leopold I. Vilém se na post vrchního velitele vrátil ještě v letech 1645-1646, ale až do konce Třicetileté války (1618-1648) švédská vojska plenila podstatnou část českých zemí včetně biskupských statků na Moravě. Z Olomouce se okupační vojska stáhla až v roce 1650, tedy 2 roky po Vestfálském míru, který ukončil Třicetiletou válku.
• Leopold I. byl v letech 1646-1656 španělským králem jmenován místodržitelem ve španělském Nizozemí (dnešní Belgie). Poté se vrátil do Vídně, kde se věnoval zejména své sběratelské činnosti.
• Po roku 1656 pravděpodobně v souvislosti s korunovací svého synovce a také jmenovce Leopolda I. (1657-1705) na českého krále obnovil umělecké sbírky i na Pražském hradě.
• Biskup Leopold I. Vilém zemřel ve Vídni roku 1662 a byl pohřben v tamější kapucínské hrobce, která od dob císaře Matyáše slouží jako habsburská rodová hrobka.