O dějinách Skaličky v období v poslední čtvrtině 15. a první polovině 16. století není opět mnoho známo. V předmětném období nejsou krom několika výše uvedených výjimek známa jména konkrétních leníků. Jako majitele Skaličky lze tedy uvést samotné olomoucké biskupy, kterých se na biskupském stolci v letech 1477-1554 vystřídalo 5:
- 1457-1482 Tas z Boskovic
- 1483-1490 Jan Filipec z Prostějova – administrátor diecéze, ale nejmenován papežem
1487-1489 Jan Vitéz – jmenován papežem, ale funkci nevykonával
1489-1493 Ardicino della Porta – jmenován papežem, ale funkci nevykonával
1493-1497 Jan de Borja – jmenován papežem, ale funkci nevykonával - 1497-1540 Stanislav I. Thurzo z Béthlenfalvy
- 1540-1541 Bernard Zoubek ze Zdětína
- 1541-1553 Jan XIII. Skála z Doubravky
- 1553-1565 Marek Khuen z Olomouce

Popis erbu výše: Štít je čtvrcen. V 1. a 4. červeném poli je 6 (4,2) stříbrných kuželů. Ve 2. a 3. červeném poli je stříbrný hřeben (krokev se 7 hroty). Na štítu je mitra s infulemi a za štítem šikmo postavená berla závitem ven.
Tas z Boskovic, 34. biskup olomoucký (na Skaličce 1457-1482):
- Tas/Protasius z Boskovic byl synem moravského podkomořího Beneše z černohorské větve starobylého rodu pánů z Boskovic.
- Tas se stal v roce 1450 brněnským kanovníkem a roku 1457 byl zvolen 34. olomouckým biskupem. Vysvěcen byl roku 1459 a po převzetí biskupského úřadu se zapojil i do diplomatických služeb krále Jiřího (1458-1471). V úřadu se zasloužil o zvelebení školství na Moravě a hlavně o konsolidaci majetku, když dal roku 1465 pořídit soupis veškerého biskupského zboží.
- Roku 1468 vykoupil zpět ze zástavy hrad Mírov a ve Vyškově dal přestavět zámek a vybudovat kostel.
- V roce 1466 dal papež Pavel II. krále Jiřího do církevní klatby a následně vypukly česko-uherské války. Biskup Tas poté přešel na stranu uherského krále Matyáše, jehož volbu českým králem roku 1469 podporoval. Poté co se král Jiří zřekl nástupnictví na trůn pro své potomky a nabídl korunu Jagelloncům, začal Tas z Boskovic vyjednávat ve službách Matyáše s Jagellonci. Po Jiřího smrti začal podporovat jagelonskou kandidaturu na český trůn. Za jeho přispění byla roku 1478 uzavřena Olomoucká smlouva, ve které byl stanoven kompromis o rozdělení moci mezi Vladislavem II. a Matytášem Korvínem. Oba nadále používali titul českého krále, přičemž Vladislav II. vládl ve vlastních Čechách, zatímco Matyáš na Moravě, ve Slezsku a v Lužici. Koruna česká byla znovu spojena až po Matyášově smrti roku 1490. Toho už se ale Tas z Boskovic nedožil, zemřel během morové epidemie v roce 1482 a byl pohřben v olomoucké katedrále sv. Václava).

Popis erbu výše: Štít je čtvrcen s modrým srdečním štítem, v němž jsou 2 zkřížené šípy přeloženy přes svisle postavený třetí s tupým hrotem. Všechny šípy jsou hroty vzhůru a jsou zlaté se stříbrným opeřením a krajní i s hroty. V 1. a 4. modrém poli je korunovaný rytíř na koni v levici držící halapartnu. V 2. a 3. červeném poli je 6 (4,2) stříbrných kuželů. Na štítu je mitra s infulemi a za štítem šikmo postavená berla závitem ven.
Jan Filipec z Prostějova – administrátor diecéze, ale nejmenován papežem, (na Skaličce 1483-1490):
- Po Tasově smrti se Matyáš Korvín zasadil o to, aby správu diecéze převzal jeho chráněnec Jan Filipec, biskup (velko)varadínský (1476-1490).
- Jan Filipec se narodil v měšťanské rodině v Prostějově a podobně jako v případě jeho předchůdce Tase patřila původně jeho rodina ke straně podobojí. Jan svou kariéru začal jako písař u moravského zemského hejtmana Ctibora Tovačovského z Cimburka.
- Roku 1469 pak přešel do služeb Matyáše Korvína. Zde se velmi osvědčil při různých diplomatických misích a jednáních. Matyáš roku 1476 vymohl u papeže Sixta IV. povolení k uvedení Jana Filipce na stolec (velko)varadínského biskupa. Janovi schopnosti ho pak předurčili i do role správce olomouckého biskupství, ale papež ho ve funkci biskupa nikdy nepotvrdil. Naopak v letech 1483-1497 papež jmenoval celkem 3 kandidáty (Jan Vitéz, Arcidino della Porta a Jan de Borja), kteří ale na biskupský stolec nikdy nedosedli a funkci olomouckého biskupa nevykonávali.
- Jan Filipec se jako správce biskupství zasadil o budování dobročinných ústavů, kostelů a klášterů.
- Roku 1482 započal s opravou hradu Mírova, vykoupil ze zástavy Mohelnici a udělil privilegium i rodnému Prostějovu.
- Za jeho správcovství došlo také k rozšíření knihtisku pro potřeby diecéze.
- Po smrti Matyáše Korvína (+1490) se vzdal svých úřadů a hodností. Nejprve odešel do kláštera sv. Bernardina ve slezské Vratislavi. Po osmi letech působení ve slezských klášterech se ale vrátil do Olomouce a pak do Uherského Hradiště. Zde ve františkánském klášteře, který sám nechal založit, roku 1509 zemřel a je zde také pohřben.

Popis erbu výše: Štít je čtvrcen. V 1. a 4. červeném poli je 6 (4,2) stříbrných kuželů. 2. a 3. pole je červeno-zlatě dělené, nahoře je rostoucí zlatý korunovaný dvouocasý lev a dole jsou 3 (2,1) červené růže. Na štítu je mitra s infulemi a za štítem šikmo postavená berla závitem ven.
Stanislav I. Thurzo z Béthlenfalvy, 35. biskup olomoucký (na Skaličce 1497-1540):
- Po 15 letém období správcovství dosedl na olomoucký biskupský stolec jako 35. v pořadí Stanislav I. Thurzo z Béthlenfalvy.
- Stanislav pocházel ze staré uherské hraběcí rodiny, ale narodil se roku 1470 v polském Krakově.
- Stanislavův bratr Jan se také vydal na církevní dráhu a byl v letech 1506-1520 vratislavským biskupem.
- Stanislav musel nejprve přímo v Římě vyřešit letitý spor mezi papežským stolcem a olomouckou kapitolou o právo volby biskupa. Nakonec se mu to i za cenu toho, že musel poslednímu papežskému kandidátovi Janovi de Borja platit doživotní roční rentu 500 dukátů, podařilo. Právo volit si biskupa pak bylo olomoucké kapitule navráceno a ta roku 1496 zvolila právě Stanislava Thurza.
- Roku 1511 vykoupil biskup ze zástavy hrad Hukvaldy a začal jej znova opevňovat.
- Proslul zejména vykoupením Kroměříže ze zástavy a započetím výstavby zdejší nové biskupské residence.
- Roku 1538 v Kroměříži zřídil sídlo a administrativu manského dvora.
- Za více jak 40 let na biskupském stolci korunoval také 2 české krále: Roku 1509 Ludvíka Jagellonského a v roce 1527 Ferdinanda I. Habsburského.
- Stanislav I. zemřel roku 1540 a byl pohřben v olomoucké katedrále sv. Václava.

Popis erbu výše: Štít je čtvrcen. V 1. a 4. červeném poli je 6 (4,2) stříbrných kuželů. 2. a 3. pole je červeno-zlatě polcené a jsou v něm 2 sepjaté předloktí ve zbroji. Na štítu je mitra s infulemi a za štítem šikmo postavená berla závitem ven.
Bernard Zoubek ze Zdětína, 36. biskup olomoucký (na Skaličce 1540-1541):
- 36. olomoucký biskup Bernard Zoubek ze Zdětína pocházel z moravského rytířského rodu.
- V mládí studoval v Bologni a Perugii a stal se doktorem obojího práva.
- Po návratu na Moravu byl členem olomoucké kapituly. Roku 1530 se stal jejím děkanem a později generálním vikářem olomoucké diecéze.
- Biskupem byl zvolen v květnu roku 1540, ale již na jaře roku 1541 v Kroměříži zemřel.
- Pohřben byl v katedrále sv. Václava v Olomouci

Popis erbu výše: Štít je čtvrcen. V 1. a 4. červeném poli je 6 (4,2) stříbrných kuželů. Ve 2. a 3. modrém poli je stříbrná trojhranná přezka v rozích ozdobená liliemi. Na štítu je mitra s infulemi a za štítem šikmo postavená berla závitem ven.
Jan XIII. Skála z Doubravky, 37. biskup olomoucký (na Skaličce 1541-1553):
- Nástupcem Bernarda Zoubka byl Jan XIII. Skála z Doubravky, někdy zvaný latinsky Dubravius.
- Jan se narodil okolo roku 1486 do bohaté plzeňské měšťanské rodiny. Absolvoval teologická a právní studia ve Vídni a Padově.
- Po návratu do českých zemí v rozmezí let 1511-1512 se stal členem dvora biskupa Stanislava I. a pak členem olomoucké kapituly.
- Roku 1517 byl přijat k erbu Kašparem Ebervínem z Hradiště a od té doby používal jeho erb a přídomek „z Doubravky a Hradiště“.
- Ve 20. a 30. letech se zúčastnil několika diplomatických misí do Itálie a Polska.
- Ačkoli měl nižší svěcení již dříve, na kněze byl vysvěcen až po své volbě 37. olomouckým biskupem v roce 1541. Církevní záležitosti však většinou přenechával svým zástupcům a nadále se věnoval zejména diplomacii a literární činnosti. Roku 1543 doprovázel do Krakova dceru Ferdinanda I. Alžbětu na svatbu s polským králem Zikmundem II.
- V náboženských sporech vystupoval rozhodně proti luteránům, ale vůči ostatním nekatolíkům byl tolerantnější.
- Biskup Jan XIII. zemřel v Kroměříži roku 1553. Pohřben byl nejprve v kostele sv. Petra v Olomouci, ale později byly jeho ostatky přeneseny do katedrály sv. Václava.

Popis erbu výše: Štít je polcen s modrou hlavou. V hlavě štítu je kosmé červené zlatě lemované břevno a v něm 3 zlatá šestivrší (1,2,3), břevno je po obou stranách provázeno jedním zlatým olivovým věncem. V pravém červeném poli je 6 (4,2) stříbrných kuželů. V levém modrém poli z poltící čáry vyrůstá polovina červeno-stříbrně šachované orlice se zlatou zbrojí. Na štítu je mitra s infulemi a za štítem šikmo postavená berla závitem ven.
Marek Khuen z Olomouce, 38. biskup olomoucký (na Skaličce 1553-1565):
- Marek Khuen se narodil v olomoucké měšťanské rodině.
- Po studiích se stal v roce 1530 olomouckým kanovníkem.
- V roce 1541 se stal děkanem olomoucké kapituly a roku 1553 byl zvolen biskupem.
- Biskup Marek se snažil důsledně naplňovat rekatolizační program stanovený tridentským koncilem. Za jeho éry ale i samotné město Olomouc bylo převážně luteránské a nepříliš taktní snaha biskupa o změnu pro katolickou církev nepříznivých poměrů byla neúspěšná.
- Za jeho episkopátu došlo k rozsáhlé přestavbě hradu Mírova a další výstavbě na Hukvaldech.
- Biskup Marek zemřel roku 1565 a byl pohřben v katedrále sv. Václava v Olomouci.
