Dne 9. května 2015 se na Skaličce uskutečnil již třetí ročník akce Zábřežský hřebík aneb Hřebíkování. Letošní ročník se spojil se značkou JESENÍKY originální produkt® a zároveň otevřel veřejnosti budovu Zámku Skalička.
Součástí odpoledního programu byla také vernisáž výstavy fotografií Gábiny Nečasové s názvem Dar okamžiku. Autorka se ve své tvorbě zaměřuje především na zachycování přírody a její jedinečné atmosféry. Výstava byla v galerii k vidění až do 28. června 2015.
Gabriela Nečasová (Jedelská) se narodila 18.9.1970 v Zábřehu. Vyučila se oboru prodavačka v SOU Šumperk a později vystudovala SŠSPaS v Zábřehu, obor Podnikání. Vyrostla nedaleko rybníka Oborník, kde prožila dětství. Z manželství má tři děti – Petra, Barboru a Ondřeje. V současné době pracuje jako vedoucí prodejny Hruška v Zábřehu.
Focení se věnuje asi čtyři roky. Přivedl ji k němu přítel Michal, který je taktéž amatérský fotograf. Focení přírody je pro ni úžasný dar, který dal jejímu životu nový rozměr.
============================================================================
Gábina mýma očima …
Všimla jsem si jí dávno. Chodily jsme kolem sebe stejnou ulicí, a když se naše pohledy setkaly, usmály jsme se na sebe. Nic víc, nic míň. Maminka mého muže mi tehdy říkávala: „To je Gábinka. Hodná a šikovná. A výtvarně velice nadaná. Její výkresy byly vždycky jiné, než jaké kreslily ostatních děti. Dodnes mám některé schované…“ Moje tchýně byla totiž učitelka ve školce. A jestliže Gábině přisoudila talent, musela to být pravda, neboť učitelky se v lidech nemýlí. Jednoho dne přestala být Gábina sympatickou, leč tajemnou mladou ženou s blonďatou kšticí, staly se z nás kamarádky. Od té doby se neustále přesvědčuji o tom, že ona pohlíží na svět kolem sebe jinýma očima, než většina z nás. Vůbec nemusí jezdit „lovit“ záběry na exotická místa, propadat se do ledovcových trhlin a nechat se obtékat sopečnou lávou. Gábině stačí projít se s fotoaparátem po hrázi Brassova rybníka. Kdo z nás si kdy všiml srdce na zamrzající hladině? Vnímali bychom roztaženou labutí peruť jako filigránský motiv? Pravděpodobně by nás taky nenapadlo stavět siluety rozpadajících se výrobních hal bývalé Hedvy do romantického západu slunce. Tohle všechno a ještě mnohem víc Gábina vidí. Naštěstí hledáček fotoaparátu umí její pohled přiblížit i nám, kteří v pampelišce vidí prostě jen pampelišku.
PS: Učitelky se prostě nemýlí…
Jana Dvořáčková, Zábřeh 8. března 2015


















