Rod Chorynských z Ledské

Popis erbu výše: Ve zlatém štítu 2 rohy, vpravo černý a vlevo stříbrný, oba posázené 3 račími klepety opačných barev. Přilba turnajská s korunkou. V klenotu se opakuje erbovní znamení. (Někdy bývají barvy rohů v klenotu vůči barvám rohů ve štítu stranově obráceny.) Pokryvadla černo-zlatá.

**Erb list Chyrynských z Ledské z roku 1761**

Popis erbu výše: Ve zlatém štítu jsou 2 rohy, vpravo černý a vlevo stříbrný, oba jsou ozdobené 3 račími klepety opačných tinktur. Na štítu je hraběcí koruna převýšená korunovanou turnajskou přilbou, z níž splývají přikrývadla do podoby červeného hranostajem podšitého pláště. Klenotem jsou 2 rohy jako ve štítu. Štítonoši jsou 2 diví muži.

O rodu obecně:

Rytíři z Ledské byli starobylým rodem pocházejícím a píšícím se podle tvrze Ledská v Královéhradeckém kraji. Jako první z rodu se již v polovině 14. století připomínal jistý Baltazar z Ledské. (Obec Ledská leží cca 6 km západně od Rychnova nad Kněžnou.)
Roku 1480 se Ctibor st. z Ledské (+1492) přesunul na Moravu, kde koupil statek Choryni u Valašského Meziříčí, po kterém se následně také začal psát „Chorinský“.
Choryň pak převzal jeho syn Jan (+1540), který byl biskupským hofrychtéřem.
Janovi synové následně přistoupili k renesanční úpravě choryňské tvrze, na což upomíná dodnes dochovaná kamenná deska s erbem Janova syna Václava (+1593), který krom Choryně vlastnil také blízkou Loučku.
Rod pak pokračoval potomky jeho bratrů Ctibora ml. (+1621) a Hynka, kterým byly ale kvůli účasti na stavovském povstání statky zkonfiskovány. Rytířský rod ale po přestoupení na katolickou víru zůstal na Moravě. Ctibor ml. měl syny Absolona, Karla Václava a Alexandra.
Absolonův syn, přísedící zemského soudu a hejtman hradišťského kraje František Karel (+1741) sídlil na Pačlavicích a byl to právě on, kdo na přelomu 17. a 18. století dosáhl značného společenského a majetkového vzestupu. Roku 1710 byl povýšen do českého panského stavu a roku 1730 zdědil Veselí nad Moravou, které pak bylo hlavním sídlem starší větve rodu až do konfiskace v roce 1945.
Z prvního manželství s Marií Kotulínskou z Kotulína měl celkem 3 dcery a 4 syny. Z druhého manželství s Marií z Halleweilu se pak narodil ještě pátý syn Michal Václav st.
V roce 1761 byl Michal Václav st. spolu s nevlastními bratry Matyášem Františkem, Františkem Janem a Ignácem Dominikem povýšen do českého hraběcího stavu. Pátý a celkově druhý nejmladší z bratrů plukovník Jan Nepomuk (+1760) se povýšení již nedožil, padl v bitvě u Torgavy během Sedmileté války.
Nejstarší z bratrů Matyáš František (+1786) si zvolil církevní dráhu. Roku 1743 byl vysvěcen na kněze a roku 1771 se stal titulárním biskupem samařským. Následně byl pomocným olomouckým biskupem a roku 1775 byl jmenován rektorem univerzity v Olomouci. Do dějin se pak zapsal roku 1777, když se stal historicky 1. brněnským biskupem.
Druhý nejstarší z bratrů František Jan (+1812) převzal po otci panství Veselí nad Moravou a stal se zakladatelem starší dodnes žijící veselské větve Chorinských z Ledské.
Další z bratrů Ignác Dominik (+1792) se přesunul do Slezska a byl zemským hejtmanem Opavského knížectví. Na svém panství ve Velkých Hošticích nechal vybudovat nový zámek, ale jeho větev vymřela již jeho jediným synem Janem/Johanem (+1813), který jako hejtman v pruském vojsku podlehl následkům zranění utrpěným v bitvě u Lipska během Napoleonských válek.

Michal Václav st. Chorynský z Ledské (na Skaličce 1785-1806)

Olomoucký arcibiskup Antonín Theodor hrabě z Colloredo-Waldsee roku 1785 prodal Skaličku za 6 582 zl. Michalu Václavovi st., hraběti Chorinskému, svobodnému pánu z Ledské.
Michal Václav st. se stal zakladatelem skaličské rodové větve, která od roku 1785 držela zdejší statek následujících 106 let.
Po získání skaličského léna nechal Michal st. opravit požárem poškozený zámek.
Z manželství s Marií Ludmilou Czerninovou z Chudenic měl 2 syny, staršího Františka Petra (+1823) a mladšího Michala Václava (+1863).
Michal Václav st. umírá v roce 1806 a Skalička přechází po jeho smrti postupně do rukou jeho dvou synů.

František Petr Chorynský z Ledské (na Skaličce 1807-1823)

Starší z bratrů František Petr (+1823) měl ze dvou manželství celkem 3 dcery a tak se po jeho smrti majitelem skaličského léna stal jeho mladší bratr Michal Václav ml. (+1863).

Michal Václav ml. Chorynský z Ledské (na Skaličce 1823-1863)

Michal Václav ml. převzal po smrti svého staršího bratra Skaličské léno na dalších 40 let.
Roku 1824 vydal listinu, v níž povolil na skaličských pozemcích při břehu řeky Sázavy o rozloze sedmi hektarů zřídit činžovní osadu, která byla nazvána Rudolfov na počest 3. olomouckého arcibiskupa a kardinála Rudolfa Jana Habsbursko-Lotrinského (1819-1831). Osada byla založena v letech 1827–1830 a ze Skaličky byla spravována až do roku 1869, kdy se osamostatnila.
Michal Václav ml. si roku 1828 nechal na Skaličce zámek upravit v klasicistním stylu.
Hrabě Michal byl nejprve ženat s Marií Heussenstammovou z Heuissensteina (+1834). Marie ale záhy po narození jediné dcery zemřela a tak se Michal Václav ml. oženil podruhé, a to s Annou Fitzovou z Fitzburgu (+1889), se kterou pak měl celkem 6 dětí a z toho 5 synů.

Marie, Leopold, František, Matylda, Jindřich, Michal a Ignác Chorynští z Ledské (na Skaličce 1863-1891)

Po smrti Michala Václava ml. v roce 1863 zdědili statek do společného vlastnictví jeho děti: Marie (*1832), Leopold (*1837), František (*1839), Matylda (*1841), Jindřich (*1845), Michal (*1847) a Ignác (*1849).
Pravděpodobně za jejich éry došlo k posledním přestavbám zámku, tentokrát v neobarokním slohu.
Plánovanou přístavbu dalších pater zámku přerušila alodifikace léna, tzn. vykoupení léna do osobního vlastnictví. Již koncem šedesátých let byly totiž započaty přípravy k vyvázání Skaličky z lenního systému olomouckého arcibiskupství, k čemuž definitivně došlo roku 1874. Od tohoto okamžiku přešel statek Skalička s přilehlými pozemky do soukromého vlastnictví sourozenců Chorinských.
Pro chudé a potřebné byl pak v sedmdesátých letech 19. století postaven v obci chudobinec za přispění Jindřicha Chorynského, který se stal jediným majitelem skaličského zámku a statku.
Jindřich byl také posledním majitelem zámku Skalička se šlechtickým titulem. Skaličský statek spolu s pozemky, palírnou, pivovarem a cihelnou roku 1891 prodal.
Skaličská větev rodu pak pokračovala potomky Jindřichova bratra Ignáce (+1927). Ignác měl z manželství s Fanny Wernerovou 2 dcery a syna Leopolda (*1900), který měl z manželství s Hertou Purschkeovou děti Michala (*1934), Kristinu (*1935), Erharda (*1940) a Oldřicha (*po 1941).
Potomci mladší skaličské i starší veselské větve rodu Chorinských se po roce 1945 vystěhovali do Rakouska, kde žijí dodnes.

Originál Oběžníku, listiny nalezené na půdě domu s podpisem Jinřicha Chorinského