Popis erbu výše: Štít je čtvrcen s černým srdečním štítem se stříbrným břevnem. V 1. a 4. červeném poli je 6 (4,2) stříbrných kuželů. Ve 2. a 3. zlatém poli je černá orlice s červenou zbrojí a se zlatou hvězdou na prsou. Za štítem je postaven procesní kříž a zkříženy kosmo berla, šikmo meč. Vše je převýšeno zeleným kloboukem s 10 (1,2,3,4) střapci po stranách.

Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee, 1. olomoucký arcibiskup (na Skaličce 1782- 1785):

• Stává se historicky prvním olomouckým arcibiskupem ( a ne pouze biskupenm) Antonín Theodor, hrabě z Colloredo-Waldsee.
• Antonín Theodor byl synem Karla Ludvíka ze starého italo-německého rodu pánů a hrabat z Colloreda (pocházel z tzv. Bernardovy větve mantovské linie) a Eleonory rozené princezny z Gonzaga.
• Antonín se narodil roku 1729 ve Vídni, teologii studoval v Římě a již od roku 1747 byl olomouckým kanovníkem. Na kněze byl vysvěcen v roce 1758, roku 1766 se stal proboštem olomoucké kapituly, o deset let později jejím děkanem a zároveň generálním vikářem diecéze.
• V říjnu 1777 byl zvolen olomouckým biskupem, ale již necelé dva měsíce poté bylo papežem Piem VI. (1775-1799) olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Tím se z Moravy stala samostatná církevní provincie a na jihu Moravy bylo vytvořeno sufragánní brněnské biskupství.
• Roku 1778 byl arcibiskup Antonín potvrzen jako metropolita moravský.
• Po převzetí úřadu se ve svém prvním pastýřském listu ke kněžím přihlásil k úctě ke sv. Cyrilu a Metodějovi. Přes nadějné začátky se ale musel 1. olomoucký arcibiskup během osvícenských reforem vypořádávat s četnými zásahy do církevních záležitostí ze strany římského císaře a českého krále Josefa II. (1780-1790). Za Josefových reforem došlo na území olomoucké arcidiecéze ke zrušení 17 klášterů, byly zrušeny také všechny biskupské semináře a některé kostely. V letech 1778-1782 byla olomoucká univerzita přesunuta do Brna, přičemž po jejím návratu si univerzitní status udržela pouze teologická fakulta, ostatní fakulty poklesly na úroveň lycea.
• Po Josefově smrti roku 1790 byl arcibiskup Antonín jmenován mimořádným legátem pro volbu nového císaře ve Frankfurtu. Zde odevzdal český kurfiřtský hlas ve prospěch Josefova mladšího bratra Leopolda II. (1790-1792).
• Roku 1791 arcibiskup Antonín obdržel velkokříž uherského řádu sv. Štěpána.
• Po opadnutí osvícenského reformního nadšení byla olomouckému arcibiskupovi navrácena některá práva. Císařem a českým králem Leopoldem II. byla olomouckému arcibiskupovi navrácena česká korunní léna a byl obnoven také manský soud, který pak existoval až do roku 1850.
• Na konci 18. století pak Antonín přikročil ke zvelebení zahrad arcibiskupského zámku v Kroměříži.
• Roku 1803 se arcibiskup Colloredo stal kardinálem, nicméně se v té době již blížila další pohroma v podobě Napoleonských válek. V arcibiskupském sídle v Olomouci se před bitvou u Slavkova roku 1805 setkal rakouský císař a český král František I. (1792-1835) s ruským carem Alexandrem I. kvůli jednání o postupu spojenců proti Napoleonovi I. Arcibiskupské statky stejně jako celá Morava trpěly přítomností vítězné francouzské armády nejen po prohrané bitvě u Slavkova, ale znovu v roce 1809.
• Kardinál a 1. olomoucký arcibiskup Antonín Theodor hrabě z Colloredo-Waldsee zemřel v Kroměříži roku 1811 a byl zde v kostele sv. Mořice také pohřben.