Popis erbu výše: Štít je čtvrcen se středním štítem. Ten je dělen a 2x polcen s černým srdečním štítem, v němž je stříbrné kosmé vlnité břevno, provázené nahoře zlatou hvězdou a dole zlatým pařezem, z něhož vyrůstá list. 1. pole středního štítu je polceno, vpravo z poltící čáry vyrůstá polovina černé orlice ve zlatém poli, levé pole je 10x stříbrno-červeně šikmo děleno. Ve 2. červeném poli jsou postaveny 2 stříbrné dlaně palci k sobě. 3. pole je 8x černo-zlatě děleno a přeloženo kosmým stříbrným břevnem. Ve 4. stříbrném poli je červený věnec. V 5. stříbrném poli je černý dělový kříž. V 6. červeném poli je zlatý dvojocasý lev. V 1. a 4. červeném poli hlavního štítu je 6 (4,2) stříbrných kuželů. Ve 2. a 3. zlatém poli je černá orlice s červenou zbrojí a se zlatou hvězdou na prsou. Na štítu je vpravo mitra a vlevo knížecí koruna. Za štítem je postaven procesní kříž a zkříženy kosmo berla, šikmo meč. Vše je převýšeno červeným kardinálským kloboukem s 10 (1,2,3,4) po stranách.

Wolfgang Hannibal, 50. olomoucký biskup (na Skaličce 1722 – 1724):

• Krátké mezidobí, v němž se Skalička dostala zpět do držby olomouckého biskupa, nebylo na události příliš bohaté. Nicméně sama osoba tehdejšího olomouckého biskupa, který teprve jako druhý v pořadí dosáhl i na hodnost kardinála, byla velmi zajímavá.
• Wolfgang Hannibal se narodil roku 1660 na hradě Lemberg do starého štýrského rodu hrabat ze Schrattenbachu.
• Studia v Římě Wolfgang zakončil ziskem titulu doktor teologie a filosofie.
• Od roku 1682 byl olomouckým a solnohradským kanovníkem.
• Roku 1703 byl zvolen biskupem v Seckau, ale tuto volbu nepřijal.
• Roku 1711 byl zvolen 50. olomouckým biskupem, přičemž tuto volbu již Wolfgang ze Schrattenbachu přijal a úřad v roce 1712 převzal. Téhož roku byl také jmenován kardinálem. Kardinálský klobouk mu pak osobně předal český král a římský císař Karel II./VI. (1705-1740).
• Roku 1713 byl jmenován „protektorem Německa a panovnického domu rakouského“.
• V roce 1715 zahájil kardinál Schrattenbach beatifikační proces Jana Sarkandera, moravského katolického kněze umučeného během stavovského povstání (1618-1620).
• V letech 1719-1721 kardinál působil jako místokrál v Neapoli a roku 1723 pak asistoval při korunovaci Karla II./IV. na českého krále v katedrále sv. Víta v Praze.
• Kardinál Schrattenbach proslul jako velký mecenáš umění. Na biskupských zámcích v Kroměříži a Vyškově nechal vybudovat divadla a provozovat opery a orchestrální skladby.
• Dále nechal v Kroměříži postavit kostel Panny Marie a ve Vyškově dal obnovit kapucínský klášter a kostel a také zde zrenovovat zámeckou zahradu.
• Kardinál Schrattenbach zemřel v Brně roku 1738 a byl pohřben v kostele sv. Mořice v Kroměříži v kapli Panny Marii Bolestné (tzv. Schrattenbachova kaple), kterou dal roku 1733 postavit.