Popis erbu výše: V červeném štítu jsou mezi dvěma odvrácenými zlatými půlměsíci 3 stříbrná pera. Na štítu je kolčí přilba s červeno-stříbrnými přikrývadly. V klenotu se opakuje znamení ze štítu.

Brikcí Drahanovský z Pěnčína (na Skaličce 1573 – 1614):

• Brikcí Drahanovský z Pěnčína získal Skaličku roku 1573, přičemž není známo, jakou roli v převzetí statku sehrála rodinná vazba na manželku předchozího majitele Kunku Drahanovskou z Pěnčína.
• Brikcí (+1613) byl synem Kryštofa Drahanovského z Pěnčína sídlícího na dvoře Svéslav na jižní Moravě.
• Brikcí na počátku 17. století přikoupil také statek Vranovou Lhotu s tvrzí, na které se poprvé psal roku 1606. Vranová Lhota leží cca 5 km jihozápadně od Mohelnice.
• Po Brikcího smrti se o jeho majetek dělili synové.

 

Krištof Drahanovský z Pěnčína (na Skaličce 1614 – 1617):

• Lenní statek ve Skaličce převzal po smrti otce převzal na 3 roky Kryštof, Vranovou Lhotu získal nejprve bratr Václav (+1623) a pak společně Bedřich (+1635) a Jaroslav (+1631).
• Po zemřelém Kryštofu Drahanovském z Pěnčína převzal skaličské léno zpět olomoucký biskup František z Dietrichsteina. Ten se poté stal i poručníkem Jaroslavovým sirotků na Vranové Lhotě, přičemž správa statku byla svěřena jejich strýci Bedřichovi Drahanovskému z Pěnčína.

 

Historie rodu:

• Drahanovští z Pěnčína byli starým moravským rytířským rodem, který se psal po svém původním sídle v Pěnčíně (u Konice).
• Vůbec první zmínka o jistém Ratimíru z Pěnčína je už z roku 1279.
• Po nabytí tvrze v Drahanovicích blízko Pěnčína ve 2. polovině 15. století se příslušníci rodu začali psát Drahanovský z Pěnčína.
• V průběhu 14. a 15. století se rod připomínal na několika menších statcích na střední a jižní Moravě: Zvole, Rojetín a Svéslav. Nejznámější příslušnicí rodu byla Johanka z Pěnčína (+1466), která byla abatyší cisterciáckého kláštera Porta Coeli u Tišnova.
• Rod kvůli účasti na stavovském povstání musel zaplatit vyměřenou pokutu, ale dál se připomínal na Vranové Lhotě.
• Po smrti Jaroslava (+1631) a Bedřicha (+1635) správu statku převzal Bedřichův syn Jaroslav Bedřich.
• Když zemřel i on, byl poručníkem Jaroslavových sirotků stanoven Jíra Protivec Drahanovský z Pěnčína, který sídlil na svobodném dvoře v Unerázce. Unerázka je obec ležící cca 5 km západně od Vranové Lhoty u Městečka Trnávky.
• V roce 1648 Vranovou Lhotu převzal Jaroslavův syn Maxmilián Ferdinand. Statek a tvrz držel i jeho syn František Zikmund, ale jen do roku 1694, kdy Vranovou Lhotu a Roveň prodal Mikuláši Ferdinandovi Reiterovi z Hornbergu.
• Poslední majetkovou držbu rodu v olomouckém kraji prodal Josef Fridrich Drahanovský z Pěnčína roku 1729.
• Pravděpodobně posledním svého rodu byl Rudolf Drahanovský z Pěnčína (+1789), který byl 34 let farářem v Uherském Brodě.