V sobotu 5. února 2011 se v prostorách zámku Skalička uskutečnila Beseda o historii zámku Skalička, pořádaná majiteli zámku ve spolupráci se Sborem dobrovolných hasičů Skalička. Setkání začalo v 15.30 hodin a vzhledem k omezené kapacitě sálu bylo určeno pro menší počet zájemců o historii zámku, Skaličky a jejího okolí.

Beseda byla koncipována jako první souhrnnější veřejné představení historických poznatků, které se k zámku a někdejšímu lénu Skalička podařilo shromáždit. Program spojil několik pohledů: stručný přehled dějin Skaličky, připomenutí významného držitele zdejšího léna Martina Půhončího z Předmostí, archivní nálezy a také stavební proměny zámku po roce 2003.

Stanislav Lapčík a archivní nálezy

Klíčovou částí programu bylo vystoupení Stanislava Lapčíka ze Zemského archivu v Opavě, pobočka Olomouc, který představil výsledky archivního bádání k dějinám Skaličky. Jeho část besedy zasadila historii místa do širšího kontextu olomouckého biskupství, středověké správy a lenního systému, k němuž Skalička po staletí patřila.

Právě archivní prameny umožnily připomenout nejstarší známé zmínky o Skaličce. V prezentaci byla jako první zpráva uvedena zmínka z 25. listopadu 1273, dochovaná v opisu listiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku v souvislosti s prodejem městské rychty v Mohelnici Heřmanovi a jeho dědicům. Další významnou stopou byla zpráva z přibližně let 1320–1325, dochovaná v nejstarším kopiáři olomoucké kapituly, v němž je Skalička uvedena v soupisu lenního majetku olomouckého kostela.

V této části se beseda dotkla také významných osobností spojených s církevními a správními dějinami Moravy — například olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, biskupa Bruna ze Schauenburku či kardinála Františka z Ditrichštejna. Nešlo přitom jen o obecný historický výklad, ale o snahu ukázat, jak se dějiny malé Skaličky prolínaly s dějinami olomouckého biskupství, lenní správy a širšího moravského prostoru.

Stanislav Lapčík představil také řadu konkrétních stop po někdejších držitelích Skaličky — rody ze Zvole, ze Skaličky, Drahanovské z Pěnčína, Půhončí z Předmostí, Hnátky z Wegfurtu, Bartodějské z Bartoděj, Chorynské z Ledské a další. Součástí výkladu byly mimo jiné pečeti, znaky, opisy listin a doklady obecní i vrchnostenské správy.

Velmi zajímavou částí byla také připomínka starších obecních pečetí Skaličky. Prezentace uváděla pečetní typář s vročením 1686 a pozdější otisky obecní pečeti z 19. století, stejně jako ukázky jmen zastupitelů Skaličky, například rychtáře Josefa Voráče, staršího Jana Kappa a konšela Josefa Hýbla.

Přehled držitelů Skaličky

Další část programu připravili majitelé zámku Patrik Petrík a Kamil Pilka. Patrik Petrík uvedl stručný přehled známých držitelů Skaličky od nejstarších zmínek až po novodobé vlastníky. Prezentace připomněla první zmínku o osadě Skalička z roku 1273, její začlenění do lénního systému olomouckého biskupství kolem roku 1320 a následnou řadu držitelů zdejšího léna.

Významné místo v programu zaujala osobnost Martina Půhončího z Předmostí, který získal Skaličku v roce 1623 od kardinála Františka z Ditrichštejna. Podle prezentace byl Martin Půhončí úředníkem ve službách olomouckého biskupa, později jeho „pravou rukou“, roku 1616 byl nobilitován a získal predikát „z Předmostí“. V roce 1625 byl dokonce jmenován regentem všech biskupských a dietrichšteinských statků a v dekretu je označen jako „urozený Martin Půhončí z Předmostí a na Skaličce“.

Připomenuto bylo také to, že Martin Půhončí zemřel o Vánocích roku 1637 právě na Skaličce. Kromě Skaličky držel i další statky a k jeho potomkům patřil například Vavřinec Martin Půhončí z Předmostí, spojovaný s obranou hradu Mírov proti Švédům.

Stavební proměny zámku

Závěrečná část programu se věnovala stavebním úpravám zámku. Kamil Pilka představil vybrané poznatky ze stavebně-historického průzkumu, nálezy učiněné při rekonstrukci, stav dispozic v roce 2003, úvahy nad jejich obnovou i změny realizované po roce 2003. Součástí prezentace byly také materiály k obnově severního průčelí a k plánovaným či proběhlým úpravám přízemí.

Tato část besedy ukázala, že historie zámku Skalička není jen otázkou archivních listin a jmen dávných držitelů, ale také konkrétní stavby, jejích vrstev, nálezů, přestaveb a postupné obnovy. Právě propojení archivního bádání se stavebními proměnami objektu dalo setkání zvláštní hodnotu.

Setkání nad historií místa

Beseda o historii zámku Skalička byla jednou z prvních akcí, které otevřely téma dějin zámku veřejnosti v ucelenější podobě. Díky vystoupení Stanislava Lapčíka získali návštěvníci možnost nahlédnout do archivních pramenů, které posouvají poznání Skaličky hluboko do středověku a ukazují její vazby na olomoucké biskupství, lenní systém a významné moravské rody.

Setkání zároveň připomnělo, že zámek Skalička není jen malebnou stavbou na okraji Zábřeha, ale místem s mnohovrstevnatou historií, která sahá od středověkých listin přes šlechtické držitele a obecní samosprávu až po novodobou obnovu a znovuotevírání veřejnosti. Beseda tak vytvořila důležitý základ pro další poznávání a prezentaci dějin zámku i celé Skaličky.